Jako každý měsíc i nyní, přinášíme rozhovor s autorem fotky měsíce. Aleš se tentokrát hezky rozpovídal!
Aleš Procházka -
Plán: Noční focení na Březníku.
Vyrazili jsme s ženou po 19 hodině z parkoviště na Modravě. Nerad chodím stejnou trasou tam a zpět, tak jsme vymysleli, že na Březník půjdeme přes cikánské slatě. (naposledy jsem šel právě s Vámi z Luzného na Modravu, pár let zpátky)
Má úžasná žena Darina na Šumavě ještě nebyla a tak byla nadšená. Cesta tam, 8km, trvala asi 1,5 hod. Na Březníku bylo již zavřeno. Tak jsme si udělali malou siestu na lavicích před Březníkem s úžasným výhledem na Luzný a údolí. Byl krásný západ slunce, který nasvítil část louky a lesa.
Po velké invazi komárů a velmi malých brutálně kousavých mušek jsme se převlékli do teplého oblečení. Během cesty na Březník bylo asi 25 stupňů a po západu teplota rychle klesala. Jak všichni víme, tak teplota na Březníku v noci je jedna z nejnižších v ČR. A to i v létě se může dostat pod bod mrazu. Je to dáno převážné polohou a nadmořskou výškou, ale také velmi velkou vlhkostí z potůčků a luk.
Kolem 23 hodiny jsme začali fotit hvězdy od chaty, takže pohodlí užasné a boží výhled. Pivka jsme dostali od Martina (@fotokuli), který přijel s obřím báglem a double technikou na el. koloběžce. Po dvou hodinách focení hvězd, kdy byla nádherně jasná a čistá obloha. Mléčná dráha byla vidět očima i její jádro. Na Šumavě je noční obloha prostě nejlepší v ČR.
Za poslední roky vidím, že města a vesnice přechází na moderní osvětlení, které nesvítí do nebe a nemá takovou teplotu jako LED osvětlení. Celkově se to zlepšuje. Navíc jak je teď elektřina drahá, tak některé vesnice po půlnoci zhasínají. (aspoň u nás ve Středočeském kraji) Děkuji!!
Po nafocení dostatečného množství fotek noční oblohy (čím více tím lépe) jsme se přesunuli dolů ke známé zákrutě Luzenského potoka. Tato kompozice je už milionkrát přefocena, ale já ji ještě nefotil. Takže jsme měl jasno. Přítelkyně si našla krásnou kompozici o pár metrů dál se záběrem vrcholu Lusen.
Po hodince focení popředí ( krajiny ) jsme se vydali zpět na Modravu po silnici. Cesta 8km nám trvala přesně 1:22 min, měli jsme pekelné tempo. Jednak únava a jednak jsme byli pořádně promrzlý. Ano čtete správně. Teploměr sice ukazoval kolem 5 stupňů, ale pocitově bylo hodně pod nulou. Problém byla vlhkost vzduchu a občasný vítr.
Martin ještě fotil nějaké další kompozice v krajině a tak jsme se rozloučili.
Když jsme dorazili na Modravu, prošli kolem závory a konečně viděli parkoviště, tak najednou se kolem nás prohnal pan Martin a zvolal: "krásných 22minut" :D myslel jsem že ho zabim! :D
Pak jsme odjeli na chatu v Prášilech...
Focení je přesně o tomto. Není důležité kolik má fotka liku nebo sdílení. Fotka je vzpomínka na zážitky při focení a cestování.
O tom by to mělo být.
AP2
