Lukáš Černý
"Je pátek odpoledne a já potřebuju po práci "vypláchnout hlavu." Nemám moc času jet někam daleko a zároveň se chci trochu projít, kecnout někde na zadek a užívat slunečních paprsků co to půjde. Zhůří má v sobě něco, něco co mě stále přitahuje, s úžasným výhledem směrem, který mám velmi rád. Centrální Šumava a její zakázané území mezi Mokrůvkami a Javoří pilou, nad kterým se tyčí Roklany. Po procházce Zhůřskými loukami a návštěvou okénka k Roklanům jsem se posadil na Klostermannovu lavičku a hodinku koukal na všechny ty kopce kde už jsem byl a kam ještě musím. Před západem se to začalo krásně barvit a já tak mohl udělat několik pěkných obrázků té podívané, které se však nic nevyrovná."