Vyrazili jsme po více jak 2.5 letech sami na Šumavy, tedy Tonda zůstal na hlídání u babi. Bylo nám jedno kam a jak to tam bude vypadat, ale vlastně jsme celý týden tušili, že bude super si projít hřebenovku na jihu. Ideální podmínky kombinace sněhu a mrazu. Zbytek už byl bonus!
Přijíždíme na parkoviště dost pozdě, asi něco kolem 8:30, to už se lovci fotek museli skoro vracet. Jenže houby! Na parkovišti je jedno auto a na celé hřebenovce pak potkáváme do 5 lidí. To začali chodit až při našem návratu kolem 11 hod. Proč?
Tohle je jen hrstka fotek, které jsme zaznamenali bez jakékoliv snahy o kompozici a fajn záběr. Vše se odehrálo během pár sekund, minut. Od parkoviště na Trojmeznou horu jsme zažili všechna roční období v intervalech jak při hokejovém střídání. Neskutečný. Nedávalo moc smysl fotit, nebo točit, ale užívat si okamžik. A když už toho bylo dost, dostali jsme se nad mlhu a vylezly na obzoru alpy.
10,5 km jsme ušli včetně focení, svačiny a vrcholové Plzně 12° za 2 hodiny a 50 min. Chodník prošlápnutý, umrznutý, takže se člověk nebořil a šlo se hezky a rychle. Je to mnohem snažší než v létě. Ale to už znáte.
Zkrátka Plechý je unikát a nemá cenu řešit, jaká je předpověď počasí, nebo jak aktuálně je. Zkrátka jeďte na Plechý kdykoliv, vždycky vám to vrátí.
A pro vás, kteří to máte z ruky, nebo to letos už nedáte, tu máme video.
Díky za pozornost!
Anna a Martin
