29.7. 2019 - Luzný
Naše společná pátá výprava pořádaná společně s Šumava Turismus vedla přesně na den po roce opět na Luzný. Tentokrát však jinudy, než tomu bylo posledně. Počasí od rána nepřálo a v celé ČR byly výstrahy před silnou bouřkou. Dokonce jsme se doslechli z rádia, že by lidé neměli zbytečně opouštět domov. Od rána nám tedy chodily pochopitelně omluvenky, přesto jsme se sešli v příjemném počtu 15 lidí. Náš tým nastoupil do autobusu z Modravy na Bučinu a byl od začátku plný optimismu. V autobuse hned padla první plechovka a bylo jasné, že o srandu bude dnes postaráno!
Možná to byl právě ten optimismus a pozitivní energie všech účastníků, co odklidilo déšť na trase a nám se díky tomu šlo skvěle. Poslední kapky deště jsme schytali při druhé zastávce a svačině v schované chatce uprostřed lesa pár kilometrů od nádrže Reschbachklause a pak už jsme byli svědky úžasné scenérie, kdy se vypařoval les pod námi a náš cíl se blížil.
Na vrcholu Steinfleckberg jsme již byli téměř v suchu a vítali jsme sluníčko. Tomu by člověk ještě před pár hodinami nevěřil. Prostě Šumava, nikdy nevíš! Všichni jsme se skvěle bavili, nejvíce tedy Bogey, pejsek našeho kamaráda Aleše. Ten pes je prostě k neutahání.
Poslední kilometry už byly vážně za doprovodu přímého sluníčka a my už se těšili na orosenou odměnu v horské chatě. Finální stoupání nám dalo samozřejmě zabrat. Kameny byly kluzké a nestačily ještě pořádně oschnout. Příště bude lepší mít sebou turistické hole, v tomto terénu se neztratí.
Horská chata na Luzným má skvělou kuchyni a hlavně provozní. Tady nám nic nechybí, dokonce se každoročně obejdeme bez sprchy a to základní zvládneme u umyvadla studenou vodou. Dáváme večeři, vyprávíme u piva a čekáme jaký bude letos západ. Už teď se dá však předpokládat, že bychom mohli při ranním východu zažít mlhu v údolí a ladíme tak budík na 5:30!
Západ slunce se letos úplně nekonal, ale bylo rozhodně co sledovat a padala fajn témata, až z našeho konverzování byla zase půlnoc. Noční obloha na Luzným je něco nepřenesitelného a člověk si to opravdu musí sám zažít.
Majitelé nám stejně jako vloni po uzavření hospody vyndali před chatu basu piv a ať si děláme čárky, kdo co vypije a ráno se to zaplatí. No vzali jsme to do svých rukou a postarali se asi o hezký zápis do knihy rekordů. Pochybuji, že se někdo táhl s basou až na vrchol, haha!
Copa na vrchol, ale v noci dolu, ve tmě!
A to ráno, které jsme tu letos zažili nebudeme nijak dál rozebírat, fotky mluví za vše, díky Šumavo!
Mám takový pocit, že jsem z toho nadšení zapomněl i snídat, ale případný hlad zaženu již za chvíli obědem v hájence na Březníku. Vypadá to, že je to co by kamenem dohodil, ale zdání klame. Kort když se stále nemůže jít přes Modrý Sloup a musí se to obcházet. Na Luzným nás chytla pěkná mlha, přesto bylo dost dusno. Pod vrcholem už to byla silná opalovačka. Ostatně posuďte sami ve videu, jak naše dva dny v divočině vypadaly.
Byl to skvělý den, vznikla nová přátelství, dozvěděli jsme se spousty cenných zážitků a odnesli si doživotní zážitky. Tak to má být! Díky všem za účast a zase příště!
- Martin
Jo a krém klidně s sebou!
