Pro mnohé nejhezčí vrchol Šumavy, pro nás asi také. Je to magické místo, které pokaždé nabídne něco jiného, něco nového. Nikdy nepočítej s tím, že ti zde vyjde předpověď počasí. Můžeš totiž vyrazit na jasný západ slunce a zmokneš, nebo naopak hlásí výstrahy a bouřky a ty přijdeš spálený jak od moře.
Náš čtvrtý výšlap na 1373 m vysokou kamenou horu začínáme zaparkováním na parkovišti na Modravě, kde se dá parkovat již na více jak 24 hodin. Trochu nás vyleká nový stánek, nebo atrakce "Trdelník" a fronta před ním, ale jdeme do místního koloniálu na tradiční snídani.
Svijany a polévka! Je to dřina ten život. Za chvíli jede bus na Kvildu, dáme ještě jedno?
Každý rok se nám ještě úspěšně, avšak necíleně podaří vzít s sebou nové kamarády, kteří tuto trasu a vrchol neznají. Je to paráda sledovat jejich nadšení.
Na Kvildě přestupujeme na druhý bus, který nás doveze na zastávku Bučina - Státní hranice. Zde začíná dobrodružství. 
Hned pár metrů v Německu odbočujeme z asfaltové cesty a stoupáme na vrchol Siebensteinkopf. Řekněme, že pro začátek je to slušné stoupání. Dostáváme se do výšky 1263m a musím uznat, že letos je to počasí fakt jako ve skleníku. Moje vysportovaná postava a fyzička běžce z Jamajky vykreslí první kapky potu na čele. No já to lehce přepískl a nesu na zádech 12kg zátěže, kterou vlastně ani nevyužiju, protože fotím na iPhone.
Ta blondýnka u kříže je Adél. Spolu s Filipem pak tvoří pár, který nám letos dělá parťáky. 
Ale to už scházíme dolu k jezírku, nebo lépe asi k nádrži - Reschbachklause. Ta byla vytvořena v roce 1860 a je to ideální místo pro první pauzičku a svačinku a druhé pivko!
Sluší nám to? Já myslím, že rozhodně! 
Adél navíc táhne v báglu svačinu asi pro 8 lidí, takže je o nás postaráno. Další stoupák a skleníková teplota v kapradí a borůvčí začíná. Míříme po Lusenweg směrem na Schwarzbachklause, a také potkáváme první turisty. Je pondělí a asi mají všichni dost. Nebo snad tráví čas na Černém jezeře? Dobře jim tak.
Adél je ukázkou toho, jak se na tuto trasu vydat, já zase ukázkou toho, jak se to dá zvládnout i s horší výbavou. Haha. Hele houby rostou! 
Filip jde teď chvíli první, protože mám pocit, že brzy někde bude černá mamba, v lepším případě jen černá zmije.
Přicházíme k domečku Schwarzbachklause a dáváme osvěžovací pauzu, je fakt vedro. Zde potkáváme dvě krásná německá děvčata, která vypadají, že jdou minimálně přechod Šumavy, přičemž jedna to dává i s velkým handicapem a má náš obrovský obdiv! 
Přichází úsek, kde pohorkáří mají navrch. Vlastně normální turista projde. Buran jako já si nabere do svých děravých tenisek poctivé bavorské bláto a trošku té vody na pak. Stoupáme, pod nohama nám někdo víc a víc přitápí a už se moc nebavíme. No tak si povídám alespoň s mobilem a snažím se zachytit trasu jako správný vloger nebo bloger, abyste měli i mluvený obrázek. Na video mrkněte na konci textu, kde najdete červený odkaz na youtube. Odběr a lajky nesbíráme, ale díky! 
Už vídíme náš dnešní cíl. "To je ještě docela dálka ne?", říká Adél. No vypadá to tak, ale za hodinku tam budeme! Tady ze Stenfleckbergu je krásný výhled přímo na Luzný a celé Bavorsko, tak dáváme druhou svačinovku a třetí, poslední pauzičku. Překonali jsme výšku 1330m a blížíme se zase k hranici s ČR. Po hraničním chodníku už nás čeká jen výstup na vrchol Luzný, kde dneska budeme spát. 
Já si mezitím zase nabírám bláto do bot na horší časy a poslouchám od ženy, jakej sem to vocas. (řekla to hůř, žejo) ...
Po hraničním chodníku se dostáváme těsně pod Luzný. Těšíme se. Ale ten pohled zespoda vypadá fakt hrozivě. Nicméně hecl jsem to a na samotný vrchol jsem to dal pod 10 minut. Filip hned pár metrů za mnou a holky taky finálovku zvládly jak nic. Asi nás táhl nahoru hlad a touha po jednom čepovaným pivku.
Testy máme, roušky taky, vše je ready pro parádní večer tady v Lusenschutzhaus a na samotném vrcholu. Možná bude i západ, ale ten jsme tu ještě nikdy nezažili dle představ.
Helles Pils za 3,5 € - sekaná sázená vejce 7,2 € - Gulášová polévka 3€
Taková byla naše večeře s vysokohorskou přirážkou, sranda co? 
Paní kuchařce bych za to líbal ruce. Ubytování pak včetně snídaně vyšlo 640kč na osobu. Myslím, že není co řešit! 
Tak jdeme na ten západ? Nebyl no... nicméně následující galerie může být pozvánkou po vás, kteří jste na vrcholu ještě nikdy nebyli a třeba se chystáte. Rozhodně to má vždy cenu a své kouzlo a je jedno, jestli vyjde počasí nebo ne. Taková je naše zkušenost. 
Možná se hodí teplejší oblečení, nahoře je brzy chladněji a dost to fučí.
Tak pojďme na ty fotky!
Byl to fajn večer, klasicky jsme dostali možnost si nahoru vzít limonády nebo lahváče, čehož jsme logicky využili, protože není nic lepšího, než se zapasovat do vyhřátých kamenů a sledovat všechno kolem sebe a přitom doplňovat pitný režim. Filip doporučuje všema deseti! Haha.
Další doporučení doplním já a sice, běžte spát lehce po desáté, protože je potřeba vstát v 4:50 a zažít východ slunce! Ten je totiž nejvíc a vždycky nás ohromil. Občas s kocovinou, letos naštěstí bez. Navíc, v 5:40 tohle naturkino končí a ty se jdeš dospat před snídaní, která je v 8:00.
Máme štěstí, že sv. Anna má svátek v druhé polovině července, kdy je relativně vlhko a většinou prší. Ráno pak bývají mlhy a vše se vypařuje. Stejně tak tomu bylo letos. Ve 2. ráno přišla bouřka, která přinesla sice více blesků, než srážek, ale o krásné scenérie bylo ráno postaráno. Tak se pojďte zase pokochat.
Po snídani vyrážíme od vrcholu po Wanderwegnetz směrem ke skleněné arše. 
"Toto umělecké dílo ze silného zeleného skla se zrodilo v rámci přeshraničního projektu NP Bavorský les, NP Šumava a Spolku Waldzeit. Archu vytvořili němečtí skláři ze 480 skleněných plátů, měří téměř 5 metrů. Skleněná archa váží 3 tuny! Loď je ukotvena v otevřené lidské dlani ze dřeva. Tu vytvořili čeští řezbáři. Skleněná archa putovala po celé Šumavě a to mezi lety 2003 – 2008. "
Odtud pak odbočujeme kolmo na hranici CZ, směrem Modrý sloup. Tato trasa je bohužel stále uzavřena a my jen pevně doufáme, že si Luzenské údolí opravdu jednou projdeme, ikdyby to mělo stát nějakou tu tisícovku. Jako každý rok se však vydáváme oficiální trasou po hraničním chodníku až ke Špičníku, kde se cesta stáčí směrem na Březník. Do údolí trasy Modrý sloup koukáme tedy shora a vidíme zaparkované auto. Snad je to někdo z NP Šumava...
Těch "zbytečných" pár kiláků navíc je sice vopruz, ale ta divočina a místa jsou neuvěřitelná. To je ta pravá Šumava! Nepřenesitelný zážitky.
Přicházíme na Březník, kde je potřeba doplnit tekutiny, ochladit se, odpočinout a hlavně se najíst. Další naturkino s pornogastrem. Dobrá kombinace! 
No a pak to přijde... Nekonečných 7,5 km  na Modravu, kde tě kromě auta už nic dalšího nečeká. Po dvou dnech a 30km v nohách najdeš určitě nějaký ten puchejř, dochází ti voda, energie a pokud nejdeš přes Cikánskou slať a další stoupák, tak musíš počítat s tím, že dupeš po asfaltu a to sakra bolí.
Ale stejně je to nádhera. 
Adél, Filipe, Šumavo a Luzný, děkujeme! Bylo to opět bezkonkurenční a za rok s námi zase počítejte. 
PS: Trasa je otevřená od 15.7 do 15.11 !!!
Díky Martin! 

Video a trasa v odkazu pod. 
Potkáme se na Luzným? Napiš nám cokoliv :) 

POZOR DŮLEŽITÁ INFORMACE K DATU 3.9. JSME SE DOZVĚDĚLI, ŽE ČÁST NAŠI TRASY JE UZAVŘENA - VIZ:  https://www.facebook.com/groups/turistika.na.sumave/permalink/1051355022351101/

Submit
Thank you!

You may also like

Back to Top