V souvislosti s porušováním zákonů na šumavských jezerech se v komentářích objevila řada názorů, které dokládaly nízké povědomí o strážcích NP Šumava. Zeptal jsem se proto Adama Diviše, který je strážcem v jižní části NP Šumava již 18 let a poslední 3 roky je vedoucím oddělení Informační a strážní služby Správy národního parku Šumava. První polovina rozhovoru se týká porušování pravidel v chráněných územích.

"Na zamrzlém povrchu ledovcových jezer se na začátku ledna promenádovaly davy návštěvníků. V reakci se objevily i hlasy, že jde o selhání strážců NP. Jaké jsou vaše reálné možnosti zajistit dodržování zákona na všech ledovcových jezerech s ohledem na vaše další povinnosti a další místa?"

Ledovcová jezera jsou bezesporu jedněmi z nejcennějších lokalit, stejně hodnotných však existují stovky dalších. Dohled je nutné ale zajistit na celém území, které pouze u národního parku zaujímá rozlohu přes 680 km2, dalších téměř 1000 km2 činí rozloha Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Stejně jako v jiných případech i zde funguje negativní příklad – první člověk za zákazem vstupu nebo první stopa v neporušeném sněhu fungují jako spouštěcí mechanismus – není-li strážce na místě v daném okamžiku a nezasáhne okamžitě, situace vybízí k hromadnému porušování a následné dodržování pravidel je jen velmi obtížněvymahatelné.
Aby se zcela zamezilo podobným případům, musel by být na desítkách podobných lokalit zajištěn nepřetržitý dohled.


,,Jaká další místa jsou problematická z hlediska neukázněnosti návštěvníků v zimním období?"


Obecně všechna klidová území a další cenné lokality, která jsou relativně snadno dostupné – nacházející se v blízkosti obcí a parkovišť a vedou k nim udržované zimní trasy pro lyžaře nebo pro pěší. V posledních letech jsou ale výrazně na vzestupu rovněž aktivity spojené s pohybem ve volném terénu – skialpinismus, crosscountry lyže nebo chůze na sněžnicích. Výrazně větší počet návštěvníků tak záměrně vyhledává a směřuje do oblastí, které v minulosti zůstávaly přirozeně klidové. Mimo jiné se jedná o všechny hřebenové hraniční partie nebo území horských i údolních rašelinišť, velkému tlaku čelí standardně oblast Pramenů Vltavy, Březníku, Luzenského údolí a Modravských slatí, v západní části NP je to oblast Polomu, Plesné a Ždánidel, v jižní části pak hraniční chodník v oblasti Třístoličníku, Plechého a Smrčiny. 

"Pokud jsem svědkem vážného porušování zákona o ochraně přírody a krajiny, popř. návštěvního řádu, jako např. hromadný vstup na led jezer, mám upozornit strážce NP nebo se mohu obrátit i na Policii ČR? Jaké číslo si máme uložit do telefonů?"
Nejvhodnější je obrátit se přímo na Policii ČR, která může dále kontaktovat stráž přírody nebo zasáhnout sama. Standardní linka 158.

 "Jak můžete postihnout návštěvníka, který porušuje zákon o ochraně přírody, a jak je reálně trestáte? Část veřejnosti by vám klidně umožnila hříšníkům zakazovat vstup na celou Šumavu"


Stráž přírody je ze zákona oprávněna udělit fyzické osobě na místě blokovou pokutu (v přesném znění příkaz namístě) ve výši do 10 tisíc Kč. Při závažnějších porušeních může být přestupek postoupen ke správnímu řízení, kde může být udělena sankce až 200 tisíc Kč a též uhrazení nákladů řízení. Nejčastěji se jedná o bagatelní přestupky řešené na místě domluvou, bloková pokuta bývá uložena nejčastěji v řádu stovek až tisíců korun.
Veřejnost je v pohledu na postihování přestupků standardně rozdělena – jedna část preferuje co nejpřísnější postihování, druhá naopak poukazuje na příliš restriktivní přístup. Ochrana přírody by z principu neměla být založena pouze na restriktivním postihování pravidel – stráž přírody se proto snaží působit především výchovně a preventivně. V případě, že se tento přístup ukáže jako neúčelný, je nutné sáhnout k jižzmíněným sankcím.
V roce 2020 bylo řešeno přes 4 600 přestupků, z toho 3875 řešeno domluvou, 734 postoupeno k řešení sankcí. K 15. lednu 2021 bylo uděleno celkem 605 sankcí v celkové výši přes 331 tisíc Kč, u části přestupků ještě probíhá řízení.


"Řada lidí vnímá strážce NP jen jako hlídače návštěvníků. Jaký podíl na práci strážce má dohled a jaký podíl připadá na ostatní činnosti, popř. jaké činnosti to jsou?"


Dohled na dodržování zákona č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny je činnost přímo zakotvená v tomto zákoně a zaujímá přibližně jednu třetinu všech činností strážců. Dalšími hlavními činnostmi jsou zajištění kontaktu s návštěvníky a předávání informací o turistických cílech, zajímavostech a předmětech ochrany. Na bedrech strážců leží i údržba venkovní infrastruktury, kdy se strážci buď podílejí nebo přímo zajišťují opravy menších terénních prvků pro návštěvníky a veškerého zákonného značení (značení hranice parku, I. zóny, maloplošných chráněných území, památných stromů a pod.), monitorují také stav veškerého ostatního vybavení. Věnují se vzdělávací činnosti, např. zajišťují přednášky a prezentují poslání národního parku a ochranu přírody. Strážci doprovázejí školní výpravy, zájmové skupiny i individuální návštěvníky. Podílejí se na monitoringu zvláště chráněných druhů a stavu celého území. Spolupracují rovněž s dalšími složkami a organizačními útvary při celkové správě a údržbě území a při mimořádných událostech se složkami IZS.

"Kolik je aktuálně strážců NP, kolik z nich je žen? Kolik je jich průměrně přes den ve službě?"


Na území NP nyní působí 24 profesionálních strážců (z toho jsou 4 ženy) a 12 členů dobrovolné stráže přírody. Na území CHKO působí pouze dobrovolní strážci v celkovém počtu 10 členů. Dohledová činnost musí být zajišťována včetně víkendových dnů a svátků, tj. 365 dnů v roce – po odečtení nárokového volna se čistým aritmetickým průměrem dostáváme na denní počet okolo 15 strážců.

"Přivítali byste jako strážci NP personální posílení s ohledem na nárůst návštěvnosti Šumavy v posledních letech?"


Území národních parků jsou jedinými územími, kde funguje profesionální stráž přírody. Národní parky jsou na tom z tohoto pohledu nejlépe, celkově jsou ale počty strážců včetně území NP zásadně podhodnocené. V celé ČR je pouze okolo 50 profesionálních strážců, v chráněných krajinných oblastech se jedná pouze o činnost dobrovolníků, přičemž v některých z nich a na ostatním území pak stráž přírody zcela chybí. Aby bylo možné plnohodnotně zajistit veškeré činnosti včetně efektivního dohledu na klíčových místech, bylo by zapotřebí pouze pro území národního parku Šumava okolo 40 profesionálních strážců doplněných o činnost dobrovolníků. V současné době připadá na jednoho strážce přibližně 28 km2 rozlohy NP Šumava, pro srovnání v NP Bavorský les je to 10 km2 a v NP Saské Švýcarsko necelých 5 km2.

"Liší se "strážení" v NP a v CHKO Šumava?"

Zásadní rozdíl je v nepřítomnosti profesionální stráže přírody a nízkém počtu dobrovolných strážců, kteří mohou služby zajišťovat pouze ve svém volném čase. Většina území i času tak zůstává nepokrytá. Profesionální strážci NP částečně pokrývají i některé vybrané lokality v CHKO – např. Černé a Čertovo jezero, celé území CHKO ale není reálné pokrýt – dohled by byl v takovém případě neefektivní a strážci by chyběli na území NP.
Rozdíl je rovněž ve vnímání statutu CHKO ze strany veřejnosti a povědomí o zákonných pravidlech, která se na území CHKO vztahují. Velká část veřejnosti vnímá CHKO jako "méně cenné" území, kde neplatí žádná omezení. Na části území CHKO jsou pravidla skutečně "volnější", ale například omezení v národních přírodních rezervacích jsou stejně přísná jako v klidových územích NP.
Projevil se nestandardní rok 2020 na vaší práci, tj. měla vliv různá omezení s cestami do zahraničí, omezení pohybu, ubytování a sportovišť v tuzemsku?
Rok 2020 byl nestandardní v mnoha ohledech a projevilo se to i při návštěvách do území NP. Zaznamenali jsme přibližně o třetinu vyšší návštěvnost a změnila se také struktura návštěvníků. Na Šumavu přijeli rovněž lidé, kteří na ni běžně nejezdí – neznají základní pravidla pohybu v přírodě a omezení platná v národních parcích. V období platných protiepidemických opatření lidé často hledali alespoň jednodenní únik do přírody, častěji vyhledávali méně navštěvované lokality a ve velkém využívali náhradní možnost přespání v osobních autech a karavanech. Strážci se ve větší míře setkávali s emotivními a agresivními reakcemi ze strany přestupců. Oproti roku 2019 jsme zaznamenali navýšení počtu přestupků o více 30 %.
Děkuji moc Adamovi Divišovi za čas a odpovědi.
- Adam Hauner Toulky Šumavou
Back to Top