Jaroslav Kuneš Behenský - fotograf
Jarda, člověk, kterého jsem potkal díky své první pořádné práci, když jsem začínal na Klatovské pobočce Euronics, dnes vlastně Beneš & Beneš elektro. měl obrovský přehled o prodávaném portfoliu fotoaparátů, fotil a mluvil o tom.
Od této chvíle jeho tvorbu sleduji, proto tedy dnes rozhovor s ním. A nejen proto, to poznáte za chvílí....
Jarda fotí na analog, ne na jeden..
V dnešní digitální době se to dá vlastně považovat za umění, vyfotit fotku na svitkový film, doma v koupelně si ji vyvolat a dostat ji do digitální podoby a pak ji teprve sdílet na sociální sítě. To je proces co?
S Jardou jsme před rokem dělali např. výstavu v Kavárně Zrno, v Klatovech, kde jsme se potkali i tentokrát a lehce jsme ho vyzpovídali.
Šestatřicetiletý rodák z Klatov, milovník kávy, posluchač Rock n Rollu a Jazzu, nadšený čtenář nebo otec od rodiny. Tak nějak bychom mohli Jardu představit.
Po 12 letech prodeje elektroniky si dává čas na rozmyšlenou a hledá inspiraci, aby našel místo na aktuálním trhu fotografie.
Jak si se dostal k fotografii?
Není to tak zas tak dlouho, asi 8 let zpět jsem se dostal k první digitální zrcadlovce, čemuž vlastně předcházelo focení na Samsung Galaxy S3 neo, který uměl ostřit na objet, rozmazat pozadí a v tom jsem začal hledat kouzlo.
Možná už předtím jsem měl sklony k umění, neustále jsem kreslil a psal. Přesto ale první fotky na zrcadlovku neměly s uměním nic společného, ale učil jsem se a studoval.
Po nějakém času a učení se ve photoshopu přišel první úspěch, kdy se moje fotka dostala do kalendáře Nikon a následně se vydražila za více jak 10tis.
K té fotce se dnes nehlásím, ale byl to začátek, dneska jsem o 200% někde jinde a fotím jinak.
Kdy nastal zlom a přechod na černobílou fotku?
Jsem minimalista a když už si něco pořídím, chci z toho dostat maximum a využívat to. Dostal se mi do ruky Flexaret a já stále studoval, co a jak. Dostal jsem se pomalu a jistě "zpět ke kořenům" a začal fotit to, co dnes ode mě vidíte. Začal jsem fotky i vyvolávat, na což tedy doma není moc místa a celé je to dost punkové.
Do bytu zkrátka nelze narvat všechny negativy, zvětšováky a zkrátka to, co mají ostatní kolegové v ateliéru.
"Leze to do peněz a bere to čas"
Proč fotíš nahé lidi?
Celý to byl velký vývoj. Fotil jsem rodiny, krajiny, kytičky, prostě všechno. A barevně. Pustupně jsem začal hledat větší experiment ve fotografii a postupně začal fotit více lidi. Jenže oblečený člověk nikdy reálně neukáže, kým vlastně je. Obleče si oblíbené tričko a my hned víme, kam ho asi zařadit. Oblečení u člověka nám ukazuje přesně to, co jeho nositel chce, aby si společnost myslela. To samé tetování, které mi samozřejmě nevadí, ale někdy mě u fotografie rozptyluje.
Nahota je přirozená a není se kam schovat, vlastně je to dnes i svým způsobem jedinečný okamžik, být takto a v tento moment zachycen na film a pak čekat na výsledek.
Obepisuješ lidi sám, nebo se hlásí o focení sami?
Díky bohu píší sami, netlačím na to, nepřijde mi to vhodné. Nedávno za mnou jela holčina z Ostravy se takto zvěčnit.
Většinou všechny pózy a expozice jsou moje nápady.
Nemáš strach z dnešní doby? Ai?
Samozřejmě sleduju ten brutální posun technologií, vnímám Ai, ale asi nemám strach. Všechno se dá dneska očůrat, obejít a zvládnout za pomocí Ai během pár sekund, ale já si svůj výsledek nesu na negativech a mohu jej kdykoliv přiznat s čistým svědomím.
"Negativ nelze padělat.."
Aktuálně tedy hledáš uplatnění v oboru?
Hele, to se asi ani nedá říct, dneska je obrovská konkurence a fotí opravdu každý. O to moje navíc nikdo asi vážně nestojí, takže budu muset ustoupit a hledat kompromis. Chtěl bych fotit, ale musím najít cestu. Například focení nemovitostí, produktové fotky, to by mě mohlo bavit.
Pomáhám nyní v Zrnu, tvořím content na jejich sítě, piju jejich kafe a léčím se z toho každodenního návalu lidí při prodeji elektroniky.
Tvůj aktuální gear? Nástroj postprodukce?
Fotím na Fuji XT4, která svými výstupy a ovládáním má blízko k analogu a mám Pentax 6x7 svitkový film.
V digitálním světe edituji na Macbooku Pro 14" a využívám Capture One, ve kterém řeším i skeny.
No a udělal jsem si radost a koupil si Leica MP, poslední vyráběný analog této známe firmy. Vnímám to jako investici.
"V batohu mám aktuálně techniku za 200."
Máš někoho, kým se inspiruješ?
Taras Kuščynskyj
Rostislav Košťál
Rutger Ten Broeke
Ryan Muirhead
Lukáš Dvořák
Ty a Šumava?
Já jsem od mala na Šumavě (Modrava) trávil každé léto, byl jsem u babi s dědou, kteří pracovali oba v lese. Měl jsem velkou volnost a tak jsem se potuloval na loukách a v lesích. Hodně mi to dalo a dneska si neumím představit žít někde, jako třeba na Moravě, kde ty kopce a hory chybí.
Ostatně z Klatov každý den koukáme na Železnorudské vrcholy jako jsou Javor, Ostrý, Špičák nebo třeba Hohenbogen v Německu. Díky bohu!
Dneska už bohužel Modrava není to, co bývalo a jsem z toho zklamaný, ale místa, jako Kepelské Zhůří nebo Dobrá Voda, které patří mezi mé oblíbené, si svoje kouzlo stále zachovaly.
JaKuBe - "Fotografie stala se mým životem. Skrze ni dívám se na svět, hledám dobro a krásno,
hledám sám sebe. K tomu mi dopomáhej film."
hledám sám sebe. K tomu mi dopomáhej film."
Díky - Martin
